Tábornický klub Káňata (ČTU TK Káňata) - Oficiální stránky

Informační tabule o zaniklé obci POŘEJOV / PURSCHAU
Na této stránce naleznete obsah informační turistické tabule, která připomíná zaniklou obec Pořejov (okres Tachov) a kterou Káňata instalovala v místě bývalého Pořejova (kousek od cesty spojující obec Žebráky s Dlouhým Újezdem). Autorem obsahu informační tabule je Maňas.

Turistická ionformační tabule o bývalém Pořejově instalovaná Káňaty.

Historie

Ves Pořejov (německy Purschau) s panským sídlem stávala přibližně sedm kilometrů od Tachova a zhruba dva kilometry od Žebráků (Petlarn). Byla založena kolem roku 1275 a v témže století připojena k tachovskému manskému obvodu. Drobní feudálové vlastnili statek jako manství, za což byli povinni sloužit purkrabímu královského hradu v Tachově. Prvním písemně doloženým manem je blíže neznámý Dluhovoj (r. 1380).

Dlouho na zdejším rytířském sídle vládla rodina Dolniců, jejichž náhrobky ze 40. a 50. let 16. stol. jsou uloženy v tachovském muzeu. R. 1560 získal Pořejov královský rychtář Jan Sebastián Perglar z Perglasu, který r. 1587 nechal obnovit gotický kostel sv. Bartoloměje a nejspíš nechal přestavět i starou tvrz. O pořejovský statek přišel jeho synovec při pobělohorských konfiskacích kvůli účasti ve stavovském povstání. Poté se zde vystřídalo několik majitelů, r. 1687 panství kupuje Jan Zikmund von Götzen a připojuje jej k borskému statku. R. 1728 jej následuje Adam Filip Losy a připojuje panství k tachovskému dominiu.

Původně gotický kostel sv. Bartoloměje byl r. 1740 zbarokizován a kolem r. 1971 zbořen. Místo bývalého kostela označují dnes pouze staré kaštany. Podobu pořejovského rytířského sídla můžeme dnes rekonstruovat základě ikonografického materiálu, neboť celá vesnice včetně zámku, dvora a kostela zanikla v šedesátých letech 20. stol. Na plánech Pořejova datovaných do let 1790 a 1838 je ještě patrný částečně zachovaný vodní příkop staré tvrze. Zámek vázaný na blízký poplužní dvůr byl založen na půdorysu písmene "L". Jedna z mladších podob pořejovského sídla je zachována na rytině vsi z r.1725, na níž jsou patrné čtyři budovy seskupené kolem nádvoří, přičemž jižním křídlem prochází vstupní brána. Poslední kapitoly dějin jsou pro obec neradostné. Ke konci 2. sv. války obsadili postupující Američané okolí Pořejova, kde se ve vsi i okolních lesích ukrývaly nevelké skupiny SS. Při dělostřeleckém ostřelování vesnice 26. dubna 1945 vyhořelo 32 domů, Pořejov pak 5. května kapituloval. Při obsazování vesnice byl zastřelen americký major, jemuž byl u Pořejova postaven malý pomníček, při budování dvou strážních domků byl údajně československými vojáky zabetonován do základů jednoho z nich. Po odchodu původních obyvatel po roce 1945 vesnice velice chátrala. V r. 1956 zde ze 141 domů a téměř šesti set obyvatel zbývalo jen sedm zachovalých usedlostí, které měly střechy, a to včetně kostela a fary. I ty pak vzaly za své a zbytky Pořejova se nakonec ocitly pod obrovskou skládkou, kam byl léta svážen odpad ze širokého okolí.

Poutní kostel sv. Anny

Nad Pořejovem ve výšce 712 m n. m. stojí kostel sv. Anny. I z něj je již dnes bohužel ruina. První dostupná zmínka o kapli, jež na místě kostela stála, je z r. 1658. Již o dva roky později dochází na popud majitelky Veroniky Kateřiny Alsterlové k jejímu rozšíření na barokní kostelík, další rozšíření kostel čeká v r. 1673. R. 1786 je kostel odsvěcen, ale již na počátku 19. stol. je opět obnoven a slouží věřícím z okolních obcí až do konce 2. sv. války, pak však s odchodem původního obyvatelstva kostel definitivně ztrácí svoji funkci a nezadržitelně spěje ke zkáze. V kostelní věžičce měla dokonce určitý čas strážní stanoviště pohraniční stráž. Nejvýznamnější část mobiliáře - sochy Krista a 12 apoštolů od sochaře J. Rumplera - jsou umístěny v tachovském muzeu. Na zdi přilehlého hřbitova bylo v roce 1933 zasazeno čtrnáct vzácných bronzových plastik křížové cesty, které si získaly velké uznání i na výstavě ve Vídni. Vytvořil je tachovský sochař Josef Dobner a každá z nich měla rozměr 40x40 cm. Dnes po nich zbyly už jen dva prázdné kamenné rámy. Z Pořejova pochází Johanna Kaes, manželka německého automobilového konstruktéra a podnikatele Ferdinanda Porsche, jejíž příbuzní nechali v roce 1856 pod osamocenou starou lípou postavit boží muka.

Další fotky kostela sv. Anny
Další fotky ze zimního výletu na Sv. Annu

Pořejovští Židé

Židovská obec byla v Pořejově ustanovena pravděpodobně ve 2. pol. 18. století a modlitebnu si zřídila v jednom z obytných domů. Židovské domy byly rozptýlené mezi katolickými domy v různých částech návsi i v prostoru bývalého vrchnostenského hospodářského dvora, jenž byl roku 1728 rozparcelován, rozprodán a přestavěn na obytné budovy. První židovské rodiny jsou v Pořejově uváděny v pol. 17. století. V r. 1860 zde pobývalo 95 osob. V následujících letech vlivem přesidlování do měst počet židovských obyvatel klesal. Zdejší židovské rodiny se živily z počátku zejména obchodováním s drobným zbožím, a to často podomním prodejem (tzv. hauzírování). Z řemesel bylo zastoupeno zejména koželužství a s ním spojená výroba potaše. Později jsou uváděna i povolání jako lékař a učitel. V r. 1765 byla zdejší židovskou obcí vybudována z části pořejovského zámku synagoga. Bohoslužby vedl tzv. kantor, který často vyučoval také náboženství. Roku 1822 je doložen obcí placený učitel, takže zřejmě existovala i konfesijní škola. Na konci 19. století se kvůli klesajícímu počtu židovských osadníků spojila místní náboženská obec s židovskou obcí z východně položeného Nového Sedliště. Poslední židovská rodina J. Löwyho se odstěhovala v r. 1937 do Tachova.

Synagoga

Roku 1765 byla na místě dosavadní modlitebny zřízena synagoga, a to přestavbou rohové části původního zámku. Jednalo se o masivní patrovou stavbu s kamennými zdmi silnými 80 cm. Do vlastní modlitebny se vstupovalo malou předsíní v dřevěném přístavku širokou 2 metry, kde byl zpravidla umístěn tzv. kijor - rituální umyvadlo rukou. Modlitebna nebyla velká, měla rozměry cca 9,5 x 6,5 metru a byla zaklenuta neckovou klenbou a prosvícena 7 vysokými okny. Uprostřed stála osmiboká, nejspíš kamenná, bima (řečniště), z níž bylo o šábesu čteno z tóry, okolo stály lavice pro posluchače mužského pohlaví. Pro ženy byla určena samostatná vestavěná ženská galerie ze dřeva o šířce 1,7 m se samostatným vchodem zvenku. Toto uspořádání je typické pro starší typy synagog, po pol. 19. století již byly lavice uspořádány podobně jako v křesťanských kostelech. Na levé straně modlitebny je znatelný cca 1 metrový výklenek ve zdi, což je aron ha-kodeš (oltář, schrána na tóru). Zeď s touto schránou byla vždy orientována na východ. Pořejovská synagoga zřejmě byla určena i k bydlení, pravděpodobně zde byl i byt rabína a jeho kancelář - rabinát. Byla zde i světnice pro školní vyučování. V přízemí mohla být rituální lázeň - mikve, popř. i pekárna macesů (posvátný chléb pro svátek pesach). Roku 1904 synagogu poškodil požár, mobiliář zůstal nepoškozen až do 1. sv. války. V r. 1919 židovská obec budovu prodala do soukromého vlastnictví za symbolickou částku 700 Kč. V r. 1945 byla synagoga, silně poničena při střetu postupující americké armády a jednotek SS a po válce zbořena. Následně tato místa společně s polovinou obce zakryly tuny odpadků.

Židovský hřbitov

Pořejovský židovský hřbitov (nedaleko Žebráků) je dnes jedinou památkou připomínající židovské osídlení této obce. Židovský hřbitov se rozkládá západně od cesty z Pořejova do Žebráků. Rozměry hřbitova jsou cca 40 x 20 m, prostor je dodnes obehnán nízkou rozpadající se zídkou. Založen byl v polovině 18. století. Nejstarší čitelný náhrobek je datován rokem 1755. Dle matričních záznamů zde bylo pohřbeno okolo 300 zemřelých. Pohřbíváni zde byli obyvatelé nejen židé z Pořejova a okolí, ale i z jiných židovských obcí např. Lesné nebo Částkova, jednalo se zřejmě o příbuzné zdejších židovských rodin. V nedávné době byl hřbitov vyčištěn a byly vztyčeny povalené náhrobky, kterých je možno napočítat cca 40.

fotoalbum pořejovského židovského hřbitova

Další fotografie Pořejovského židovského hřbitova

Pořejov včera a dnes

Zaniklou ves Pořejov dnes připomíná pouze kostel sv. Anny na kopci nad silnicí, židovský hřbitov a hromady sutin ukryté pod vrstvami hlíny a plevele. Jediným zachovalým obydlím z pořejovského katastru je budova bývalého polesí, nazývaná "U Mikoty". Pro kdysi významnou obec je dnes alespoň chabým zadostučiněním to, že skládka, kterou byla značná část jejího území dlouhá léta zavalena, je již zrekultivována. Zbývá nám okolní neporušená a krásná příroda a krušné dějiny obce přinášející mnoho námětů k zamyšlení...

Odkazy

Odkazy, na kterých můžete najít informacek Pořejovu:

Pořejov na webu zanikleobce.cz
http://zanikleobce.cz/index.php?obec=1966

Historické fotografie na webu www.tachov.cz/
Fotogalerie Tachau - Geschichte einer deutschen Stadt in Böhmen in Wort und Bild - najdete tu například celkový pohled na Pořejov:
Fotogalerie 1
Fotogalerie z archivu Muzea Českého lesa v Tachově - najdete tu například dvě fotografie kostela Sv. Anny u Pořejova:
Fotogalerie 2

© Copyright Jakub Jura, Zbyněk Zatloukal, Daniel Koháček, All Rights Reserved.
Graphic design Martina Průdková, Webmaster Jakub Jura
Oficiální internetová stránka tábornického klubu České tábornické unie 'Káňata', Na Hroudě 667/21, Praha 10 - Strašnice, PSČ 100 00.